Střípky zlomeného srdce

Dostal jsem do rukou ten cár. Ten cár papíru, který změnil život mnoha lidem. Isabell, Edwardovi a také mně. Otevřel jsem obálku a přečetl si to svatební oznámení. Zvali nás. Zvali nás na mou smrt. Nevydržel jsem to. Papír jsem roztrhal. Proč oni mohou šťastní být a já ne? Proč on ji může mít a já ne? Proč já strávím zbytek věčnosti sám? Ach, mé srdce rozpadalo se na tisíce střípků. Střípků, které nikdo nesloží. Navždy zůstat sám a bezmocný. Navždy žít ve stínu mé sestry. To byl můj osud. Nikoliv poznat lásku. Jen bezmoc a nenávist. Nenávist vůči zamilovaným…