Rudý záblesk, slzy černé,
tvář chladná, srdce věrné,
hlasy mrtvých, zpěvy hvězd,
vzhled - zlomeného srdce zvěst.
Života smysl kdesi v dáli
a rty, kdy naposledy se smály?
Vždyť není proč, není důvod,
zmizel ze srdce štěstí původ.
Pohled na lásku cizí bolí,
více než rána do hlavy holí,
hlavně když on má být váš
a nakonec s rodinou boj vzdáš.
Koukáš, jak on se na ni směje,
jak ona na něj radostné ódy pěje,
a na tvé straně nikdo není,
mezi rodinou vyvolává to pření.
Ale ty právo na tu lásku chceš,
ale smůla drží se tě jako veš,
v kožichu vlčím s očima psíma,
nedokážeš dívat se na něj zpříma.
Ale neboj, rány se rychle hojí,
nakonec nalezneš lásku svojí,
a přestaneš slabě závidět,
neboj se, bude to co nevidět.
0 comments:
Okomentovat