Tvrdí, že toho chci příliš

úterý 1. dubna 2014


Nikdy jsem toho nechtěla mnoho,
jen peníze, slávu, úspěch a lásku,
ale to přeci každý, to je zase toho,
a přibalte nesmrtelnost a žádnou vrásku.
Nikdy jsem toho vlastně nechtěla příliš,
jen občas nějakou špetku citu,
ale ty určitě nad marnotratností šílíš,
potěší tě i paprsky slunce svitu.
Přijdu si trochu nelidsky, nebudu ti lhát,
ale každý jsme nějaký, ach ty slavný pisálku,
a až příště budeš se mě na něco ptát,
zapomeň na svou morálku.
Já toho vlastně moc nechci, neblouzni,
stačí mi vyždímat samu sebe,
jednoduše tohle rychle překousni,
ale jedno ti povím – chci jen svůj kousek nebe!

Sepsáno v rámci Duben měsíc drabble 2014 na téma Kousek nebe.

2 komentáře:

  1. Verča..
    happy-every-day.blog.cz

    Pěkná a zajímavá báseň :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jak ty to jenom děláš? Takové básničky... Vlastně jsi jediná, jejíž poezie se mi líbí, asi to bude tím, že i přes svojí naprostou tupost přes poezii, dokážu alespoň částečně těm tvým rozumět a celé to téma, takové to trochu sadistické a morbidní, takové trochu načernalé a v tomto případě pravdivé, vlastně tu odhaluješ, respektive jen dáváš na vědomí, že i nejskromnější člověk, je vlastně chamtivý, jako každý člověk, každý chce peníze, lásku, úctu, respekt, slávu, moc a mnohem více, lišíme se jen v tom, jak moc to umíme ovládat, jak moc náš rozum umí potlačit tyto touhy, nic víc, myslím, že to je to, co mě na této básni zaujalo.

    OdpovědětVymazat

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS