neděle 13. dubna 2014

Jen smrt zavinila

Železnou pěst podává do otevřené dlaně,
kdysi vládl král, dneska vládnou saně,
první odešla má milovaná sestra,
zmizela první barva pestrá,
poté odešel můj drahý otec,
skrz srdce jeho prošel bodec,
matka následuje všechny milované,
kde jsou ty pokroky slibované?
Láska mizí, vznáší se tu strach,
z krále stal se střelný prach,
na střepy rozpadá se má domovina,
dávno, dávno v hrobě dlí dcera královnina,
a já pomalu jejím směrem kráčím,
všechny strasti a radosti s sebou vláčím,
na popud svých pánů odcházím,
snažím předejít se nesnázím,
měla dát nám všechno, dostat výše,
a jen smrt zavinila, nová krásná říše.

Sepsáno v rámci Duben měsíc drabble 2014 na téma Říše.
Share:

0 comments:

Okomentovat