Jak (ne)podlehnout lemře

Žila jsem pro spoustu chlapců,
od rebelů k té skupince laskavců,
s některými se vodila za ručičky,
jeden starší, další mladičký,
ale pak jsem potkala tu lemru,
takovou, co najdete jen jednu,
která nevěnuje vám hezký úsměv,
a máte pocit, že nemůžete uspět.
Sice vypadá jako ztělesnění snů,
jako noční můra osamělých dnů,
ale neudělá pro vás zhola nic,
a vy snažíte se doufat v trochu víc.
Pak začali chodit zamilované dopisy,
a s nimi ty nejkrásnější narcisy,
jenže pohled kudrnatého blonďáka cíl neminul,
jako by snad iniciativu vyvinul…
Tak vyhrál ten, co nic nenapsal.

Což máme vlastně krapet společné.

Read More

Choutky duše nekrofila

Posednou vás občas zvrácené touhy a potřeby, které úplně nekorespondují s tím, co si lidé okolo vás představují? Nemyslím tím zajisté nic úchylného v tom smyslu, jak by to většinu lidí mohlo napadnout. Mám na mysli spíše něco… horšího.

Občas si toužím hrát. Není na tom rozhodně nic divného, jako dítě jsem většinu své energie věnovala právě této činnosti, ale čím více stárnu, tím více jsou mé hry zvrácenější.

Představte si, že dostanete mrtvolu (aby vás to nevyděsilo), se kterou si můžete dělat, co uznáte za vhodné. Operovat, rozdrásat, zničit, roztrhat a znovu sešít. Hlavu k srdci, nohy na ramena…

Read More

Poprvé a podvanácté

Poprvé jí srdce bilo na poplach,
podruhé odešla většina šlach,
potřetí krev vytekla z bledého těla,
počtvrté svalová tkáň divně čpěla.
Popáté dech zarazil se v plicích,
pošesté obličej rozdělil se v lících,
posedmé přerazila se jí páteř,
poosmé vzplála rusá kadeř.
Podeváté sloupala se z masa kůže,
podesáté vzdala to sama duše.
Pojedenácté byl to nečistý tah,
podvanácté nenasytný vrah.
Třináctý život není.
Poprvé a podvanácté se utopil,
podruhé a pojedenácté se nevzchopil,
potřetí a podesáté v plamenech uhořel,
počtvrté a podeváté láskou ochořel.
Popáté a poosmé na šibenici stál,
pošesté a posedmé skočil ze skal.
Třináctý život není.

Read More

Semínko matčiny zrůdnosti

Dovolte mi upozornění na lehce zvrácený čin, který se nedopatřením stal a vyvodil tak spousty otázek v choré hlavě zubožené osoby. Nechci se nikterak obhajovat, ačkoli si zrůdnost svého činu neuvědomuji, jelikož jsem v tomto ohledu značně indisponována logikou nezahrnující dostatek empatie s vámi čtenáři.
Vezmeme-li předpoklad, že pro první úrodu se nejprve něco musí zasít do země, zalévat a pečovat o to, tak jsem vlastně takovým špatným zahradníkem. Nejprve jsem pečovala o dobro svého dítěte, později zem zalila jeho krví a nakonec ho zasela do matičky země. Přešel rok a nevyrostlo nic. Ani stonek výčitek, ani kořínek černého svědomí.

Read More

Princezna a žabáci

Často hledala svou nadpozemskou spásu,
já žena po takových příbězích pasu,
proto mám přehled o každém úlovku,
vzhled, detaily a závěrečnou číslovku.
Většina z nich nestála za tu kocovinu,
ani jejich výkon nikterak nepominu,
proč nalévat se, abych je viděla pěkné,
když potom po nich ani pes neštěkne.
Užijí si svoje, sémě vesele rozsévají,
líbají, slintají a iniciativy se ujímají,
vypadají jako princové z pohádek,
ale nyní si udělejme ve věcech pořádek.
Ona každý večer doufá, že potká modela,
ale model v levném pajzlu do dívky nedělá,
takže v posteli žabák, co není mu dáno,
každopádně naděje umírá až ráno…

Read More