úterý 19. dubna 2016

To

Jaké to bylo? Dokonalé. Jinak to vlastně ani nešlo, jednalo se totiž o perfektní exemplář teoreticky bezchybného genetického kódování rodičů. Smálo se to, plakalo to a pohybovalo se to s elegancí nevídanou, žvatlalo to hláskem rusalek a v těch růžových šatečkách vypadalo… k sežrání.
Jakpak by ne, dalo se to připodobnit k nepopsanému plátnu předurčenému k velikému uměleckému dílu. Mohlo to vymyslet lék na rakovinu, zachránit svět, najít lásku či se stát duševně čistým obrazem Doriana Greye.
Jenže by to muselo nejdříve vyrůst. Abych to upřesnila… to bylo novorozeně.
Bylo. Než ho kdosi rozřezal a předhodil psům.

Smutný to osud.
Share:

0 comments:

Okomentovat