neděle 16. listopadu 2014

Zadání: Asociace

Dveře se otvírají, sedmihlavá saň nervně bručí a Bajaja zdrhl. Zase to zůstalo na princezně.

V noci se jim bujně smála, ve dne na hodnou si hrála.

Bouře šatu, jež se snáší na zmodralou mrtvolku mě fascinuje. K čemu to? Samet nikdy nikomu život nevdechl.

Mé aroma škvařícího se masa, má sametová čepel vražedné zbraně, můj příslibe lži, má průhledná masko, co otevíráš myšlenky světu, můj klíči od všech tajemství smrti, má bílá krvinko v urputném boji s šedí dní, má poslední kapko vody v poušti, má první krvavá skvrno na bílém zápěstí, poslední modrá žílo bez jizvy, škrábanci na srdci, má díro v plicích, střelná ráno v hrudi, zmodralá tkáň na rtech. Mé poslední slovo.


Share:

0 comments:

Okomentovat