Ten vrah

Svým způsobem miluji noc a tmu, která obestře zrak, přinese roušku tajemna a nutí ostatní smysly bystřit, slyšíte náhle každé šustnutí a vnímáte i teplotu vašeho doprovodu. O úroveň vyšší napětí si pak užijete v lese, kde si při praskání větví připomenete všechny horory, které mohou za absenci vašich nehtů.
Já sama mám tmu ráda z úplně jiného důvodu. Ve dne se sice nahřívám na sluníčku, ale při měsíčku je to úplně něco jiného… Cosi se budí, touží vystrčit drápky a roztrhat každý dýchající objekt na kousíčky. Nejvíce hřeje pocit, že bych to byla já. Tam ve tmě. Ten vrah.

Read More

Jak se zbavit pruhů snadno a rychle!

Jedno děvčátko mělo rádo zvířátka,
štěňata, hříbata a nejvíce koťátka,
z celého srdce po jednom toužilo,
psími pohledy rodiče stále mámilo.
Proto přejícná srdce jednou zjihla,
do domácnosti přišla kočička štíhlá.
Žádná ušlechtilá krev, pouliční směska,
ale děťátko nadšeně si tleská,
jen vrásky mu dělají černé pruhy,
neboť nejsou tak krásné jak růžové stuhy.
Nejprve na to šla mýdlem a kartáčem,
po čase i hrozbami a střihačem,
ale oni hyzdí zvířátko dál,
a tatínek se tomu jenom smál!
Ani nenapadly sněhové vločky,
a domem vznáší se vůně vyprané kočky.
A marně řvou na malé školáky,
když brání se svými plyšáky…

Read More

Tamto u toho tamtoho

„Hej ty!“
„No, co se děje?“
„Nevíš, kam jsem si dal tamto… no… to…“
„Co to?“
„Takovou tu tu… no… mám to na jazyku.“
„Myslíš tu tamtu u toho tamtoho, jak jsou ty tamty?“
„Přesně tohle!“
„Tak to absolutně netuším.“
„Ale to musíš vědět! Takový ten tentononcek, bez něj to neuto…“
„Fajn. A trochu blíž by to nešlo?“
„Jak si po mně jednou chtěla udělat tu věc, tak to chci konečně splnit, ale za boha sakra nemůžu najít ten ten... To udělátko! Jak s tím uděláš takhle a ono se to utentuje.“
„Jo tohle! Jasně! Tak to jsem neviděla, promiň.“

Read More

Oběť cizího mlčení

Dětský křik sténá starým domem,
žena sedí v pokoji soukromém,
čmárá si brkem na papír psaní,
okázale nevšímá si toho štkaní.
Moc dobře ví, co se nahoře děje,
že její dcera opět vítá zloděje,
ukrutného vraha nevinnosti,
mlčí ale už jenom z povinnosti.
Proč schytávat další tvrdé rány,
když jiné facky jsou jí dány?
Málokdo ví o nečestné oběti,
jak manžel zná se jen k dítěti,
o zlu se nemluví, zlo se neslyší,
nevidí se, jen chování se omluví.
Co by společnost na rebelku řekla,
vždyť je to jen ženuška vzteklá.
Nemůže ponížit vlivného manžela,
proto raději vůbec nic nedělá…

Read More

Opečovávaný terč a trocha feminismu

Povím vám o slečně, která to v životě jednoduché neměla, ale zvládla si, jako ostatně většina žen, poradit. Jako malá si sice hrávala s panenkami, ale brzy zatoužila po dobrodružství, po službě vlasti. Prodrala se bahnem, zmlátila pár přidrzlých a vstoupila hrdě do armády.
Pak se vdala.
Stíhat vaření, praní a střílení se úplně nedalo, inu všechno vždy na poslední chvíli zachránila, dokud nepřišel okamžik její první zahraniční mise. Její opečovávaný balík zůstal spokojeně sedět na gauči, vodil si pohledné sekretářky a vykládal pohádky o mrtvé královně.
Pak se vrátila.
Znovu začala cvičit střelbu, ale tentokrát do takového slaměného panáka…

Read More