(Ne)povídkování, pracování a novinkování

neděle 31. května 2015

Když jsem se snažila tenhle článek napsat poprvé, tak vyzněl jako kopa stížností na samé drobnosti, které ve výsledku dělají život krásnější, což jsem rozhodně nechtěla. Kde se vzal ten temný styl psaní? Těžko říci, inu článek zmizel v hlubinách pekelných, aby náhodou nenarušil klidnou atmosféru, tudíž nad ním sedím znovu a hodlám ho pojmout trochu jinak. Třeba jenom pro jistotu. :)


Jak jistě víte, tak povídku už jsem snad před týdnem zveřejnila a od té doby bohužel nic nenapsala. Mám momentálně ve fázi výstavby jednu takovou smutně laděnou třídílnou povídku, ale zatím se věnuji spíše reálnému životu než dalšímu tvoření. Nerada bych totiž opět něco naslibovala, ukázala a nesplnila. O čem že to bude? Nechte se raději překvapit, jeden nikdy neví, kdy bych to třeba změnila.

Poměrně dost nyní čtu, učím se a sportuji, což sice občas vyvolává jisté výčitky svědomí - ať už kvůli nepřečtení některých výpisků, nedostatečnému pohybu nebo přeskakování knih v mém dlouhodobém vlastnictví, tak i kvůli blogu. Proto jsem se rozhodla podělit s vámi o tyhle radosti mého života, mimo jiné samozřejmě.

 Jedna z mých obrovských radostí každé neděle... :)

Nakoupila jsem si spoustu potřebných i nepotřebných věcí, nějaké knihy, balzámy na rty, oblečení... Denně kontroluji Twitter ohledně novinek, sleduji pár nových blogů, které už mám v evidenci, a škrtám resty týkající se povinné četby, referátů a závěrečných prací (třeba sociologického výzkumu). A mám stažené kurzy norštiny, abych si obohatila repertoár jazyků (ne že by němčina s angličtinou nestačili :)).

Dvě nové krásky. Poslušně hlásím, že ta první má jednoduše úžasný název a druhou už mám dávno přečtenou... 

Jsem šťastná, hrozně moc. :) I přes svou averzi k běhu jsem nakonec v pátek překonala svoje rekordy ve sprintu a osmistovce, v sobotu také trochu potrápila tělo a dnes mě bolí celý člověk, ale takovým tím krásným způsobem. Dočetla jsem jedním dechem Druhou stříbrnou knihu snů a vrhla se na obohacování slovní zásoby s The Book Thief.

Složitě vypisujeme nové výrazy... :P

A máme nové hříbátko ve stáji! :) Takové malé, nohaté a rozverné cosi, které se stalo ihned středem pozorností všech koní i lidí, ale těžko odolat. Jen chudák maminka je z nás trochu špatná.

Zde se předem omlouvám za kvalitu fotografií, ale nejsem jejich autorem (moje sestra a můj mobil), trochu jsem zkoušela je poupravit a tohle je ta... lepší verze. :) 


No není malý Cloony (Love Therapy) úžasný? :) 

Ale nebudu to zbytečně protahovat, aby z toho nebylo nakonec povídání o každém dni, to by vás asi moc nebavilo. Přikládám pár fotek pro představu a jdu se vrhnout na zítřejší předměty, abych to všechno pěkně uměla.

Vaše Kaisa FireFlie

4 komentáře:

  1. Na tu povídku už se těším, poslední dobou mám podzimní náladu v tomhle šedém květnu :D
    Páni, to se jako vážně budeš učit norsky? :O :D Taky jsem si říkala, že to zkusím, ale příští rok budu mít francouzštinu, tak to asi na chvilku nechám :D :D Žádnou z těch knížek neznám... kromě Book Thief :3 Tu bych si chtěla přečíst :D Cloony je naprosto úžasný :* :D :D
    Tak se pěkně nauč na zítřek, já si jdu opakovat na literaturu a děják :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uvidíme, co z ní nakonec bude. :) Nechci nic moc slibovat, protože i během psaní Shadowmakera jsem několikrát předělala dějovou linii a trochu to zkrátila... Hrubý náčrt každopádně mám. :)
      Chtěla bych pro začátek nějaké užitečné fráze a později se do toho vrhnout trochu více. Přijde mi totiž, že dva cizí jazyky jsou málo. :) A norština se mi zdá jako skvělá výzva.
      Stříbrné knihy snů doporučuji, jsou to neuvěřitelně milé věci, u Zlodějky knih urguji přečtení, protože je naprosto úžasná a u The Girl Who Saved The King Of Sweden moc neporadím. Je to kniha od autora Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (pokud se to jmenuje jinak, tak se omlouvám, znám jen anglický název). :)
      Jdu se učit a budu držet palce, ať literatura i dějepis vyjdou! :)

      Vymazat
  2. Jujííííí, hříbátko :3333 Já koně miluju, ale bohužel, Praha je v tomhle ohledu dost nepříznivá. Ne, že by tu nic nebylo, ale všechno je tak na hodinu jízdy busem a neuvěřitelně drahé. Snad prázdniny dají příležitost si zase nechat naklepat zadek v sedle :D
    Knížky jsou teda krasavice, ale celkově i tvůj program je dost zajímavý :) Obdivuju tě, že se při tom všem stíháš i věnovat sportu a všechno to nějak zvládáš, i když hádám, že takhle na první pohled se to pro mě asi zdá jednodušší než to ve skutečnosti je. Nicméně, asi je dobře, že jsi článek přepsala. Protože tohle okénko do tvého života se mi příjemně četlo jako už dlouho nic :)
    - Eliza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš prostou pravdu, že Praha a ježdění nějak úplně nejdou dohromady. Sama vím, že jsem koukala na nějaké místní jízdárny a pokud nežiješ v okrajové čtvrti - což bude asi ta hodina jízdy autobusem, tak si pěkně připlatíš za splněný sen. Ale třeba jednou začneš, nikdy nevíš. :) (A není nic krásnějšího než prázdniny v sedle, popřípadě na koni u moře. :))
      Ono to ve skutečnosti zase tak složité není, všechno je to o plánování, prioritách a podobných věcech... Jednoduše si určím věci, co chci udělat přednostně a vynechávám filmy, seriály a podobně. Nejsem z toho nikdy příliš nadšená a raději už tedy sáhnu po knize (a odmyslím si další restík na svém pomyslném seznamu). :)
      Jsem moc ráda, že se to příjemně čte. Možná něco podobného sesmolím i přes prázdniny. :)

      Vymazat

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS