Hudba mého srdce I.

neděle 28. prosince 2014

Zdravím u dnešní premiéry, co se různých akcí na delší dobu týče, protože se samozřejmě znám a vím, že mi to moc dlouho nevydrží. Jenže jedná se o hudbu, tudíž bych se mohla přeci jen přemoci a každou neděli vám nasolit trochu toho správného hudebního směru... Ne, dělám si legraci. Moc ráda bych vám povyprávěla, kde se tenhle sebemrskačský humor vzal, ale nikdo z vás by mi určitě nevěřil, že něco takového ještě chodí po této planetě. A nerada někoho urážím, zvláště, když by se teoreticky mělo jednat o mojí krevní skupinu (ale z toto označení berte s velikou rezervou, s těmi lidmi mám společný tak hudební vkus, což z nás rodinu nedělá).

O čem že to vlastně mluvím? Schválně si rezervujte trochu času a špatné nálady, najděte si na ksichtknize metalovou seznamku a z plných plic se tomu zasmějte. Těžko se o tom vypráví, ale přes heslo "dobrý den, kozy ven" se dostanete k pojednání o správnosti lidského bytí a dobra v nás, k hádkám, jež mnozí z nezasvěcených (a ani zasvěcených) nechápou a lidem, nad kterými vám zůstane rozum stát. Nepopírám, že tam můžete najít svého prince na bílém koni, ale ten můj tam rozhodně nečeká.

Tímto se vlastně dostáváme k hudebnímu žánru, co teoreticky vyznávám - hypotetický metal, teoretický rock a pravděpodobný punk. Nechci se totiž dostat do křížku s nějakým děsivým vyznavačem, co by mne zaškrtil za videa, co zde budu v průběhu nedělí poskytovat. Jednoduše jsem trochu tvrdšího ražení, ale vždy může být hůř. A pokud toto čte nějaký chudáček, kterému z toho naskáčou pupínky... Pokusím se představit tu hudbu ze všech stran - jak ty více přijatelné písničky, tak své nejmilovanější.

(Ale dost řečí, kdybych tímhle tempem psala povídky, tak jsem na tom moc dobře, každopádně většinou jen takové kecy bez hlavy a paty mají dostatečné délku na publikaci... Pff.)

První tři díly prosím berte v jedné rovině, nechce se mi překombinovat ty skupiny dohromady, ale zároveň jsou onou pověstnou velkou trojkou, o které jsem určitě nikomu z vás ještě nepovídala. Věc se má tak, že existují tři kapely, které Kai ještě nestačily omrzet, které absolutně zbožňuje a nenávidí, protože jsou slabinou jejího flegmatismu. Tudíž se vám to třeba nemusí líbit, ale mě to nezajímá. Fakt. Opravdu.

Přivítejte prosím na scéně... Rammstein! 

Rammstein - Hilf Mir
Může za to text, oheň, kontrasty a agresivní ticho na konci.



Rammstein - Wo Bist Du
Zbožňuji jejich něžnější (dá-li se toto slovo použít) písně, ale za všechny vyberu asi tři, co tak koukám na konečný seznam. Kdyby to někoho zajímalo, tak do nich zahrnuji (mimo těch v tomto článku) například Ohne Dich či Seemann, nebo Ein Leid. A proč tahle? Miluju to zoufalství. Opravdu.


Rammstein - Stirb Nicht Vor Mir
Pro ty, kterým se i druhá píseň zdála trochu moc - tady krásný kontrast němčiny, angličtiny a pro mě také hlasů. 



Rammstein - Mutter
Opět pointa a použití hlasů. Plus gradace, samozřejmě.


Rammstein - Mein Herz Brennt
Ten klip je absolutně boží. Když si k němu něco zjistíte, tak se asi budete divit, ale to jen pro ty zvídavější.


Rammstein - Feuer Und Wasser
Už jsem někdy avizovala, že oheň je mou vášní? Ne? Ale to je škoda...


Rammstein - Spring
Skoč! Skoč! Co dokáže udělat síla davu... 


Rammstein - Klavier
Až příliš ji miloval. Úplně celou.


Většina písniček má slušnou pointu, když najdete chvilku... Nechce se mi to vypisovat, když pak přeložíte texty, tak to většině hodně rychle dojde. :) 

Mějte se krásně a uvidíme se příští týden. Pokusím se trochu... zjemnit (ale jenom na chvilku, slibuji té druhé straně). :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS